Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postava vracející se z koncentračního tábora
PUKLICKÁ, Vendula
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení postav vracejících se z koncentračního tábora a utváření jejich identity v pěti titulech: Píseň o lítosti (1947) Viktora Fischla, Ohnivé písmo (1950) Karla Josefa Beneše, Dita Saxová (1962) Arnošta Lustiga, Štír (1983) Zena Dostála a Hana (2017) Aleny Mornštajnové, které reprezentují dobové diskurzy druhé poloviny 20. století a počátku 21. století. Bakalářská práce na proměně postav představí i ideje diskurzů, které tyto texty formovaly.
Interpretace druhé světové války v románech poúnorových exulantů - Oblak a valčík Ferdinanda Peroutky a Dvorní šašci Viktora Fischla
JEDLIČKA, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá intepretací románů Oblak a valčík a Dvorní šašci od Ferdinanda Peroutky a Viktora Fischla. Na texty je nahlíženo skrze metodologii opřenou o díla Paula Ricoeura Čas a vyprávění a O sobě samém jako o jiném a Haydna Whitea Tropika diskursu a Metahistorie. Interpretace se soustřeďuje zejména na reprezentaci postav obětí druhé světové války, respektive holokaustu. Poslední kapitola je věnována zařazení interpretovaných děl do kontextu české exilové literatury a vztažení autorských strategií těchto děl k sociopolitickému myšlení jejich autorů.
Téma pomsty v díle Norberta Frýda a Viktora Fischla
Gričová, Andrea ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dva romány - Krabice živých a Dvorní šašci, v nichž oba autoři tematizují události druhé světové války. Věnuje se stylovým a kompozičním postupům obou děl a také tématu pomsty, s ní související vinou a trestem v souvislosti s druhou světovou válkou a holocaustem. První část práce se věnuje Norbertu Frýdovi a jeho Krabici živých, uvádí také faktografické údaje z jeho života, protože slouží lepšímu pochopení vzniku díla. Druhá část práce se pak věnuje Viktoru Fischlovi a díle Dvorní Šašci a i zde uvádí faktografické údaje ze života autora. V závěru shrnuje zjištěné poznatky. Klíčová slova Norbert Frýd, Viktor Fischl, pomsta, druhá světová válka, holocaust
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Moderní bajka a apokryf Karla Čapka a Viktora Fischla
HÁJKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se budu zabývat moderním pojetím žánrů bajek a apokryfů v tvorbě Karla Čapka a Viktora Fischla v dílech Bajky a podpovídky, Kniha apokryfů, Skorobajky a Apokryfy. Práce bude založena na komparaci daných žánrů u uvedených autorů, se záměrem obohatit teoretické vymezení moderního pojetí žánrů. Součástí práce bude metodologická kapitola, která vyčlení jednotlivé prvky narativu jako je motiv, téma, vypravěč, postava a charakteristiku žánrů, které napomůžou vymezit jednotlivé prvky moderního žánru bajky a apokryfu. V praktické části budou aplikována metodologická východiska u uvedených textů a následná komparace děl. Závěr práce bude založen na vymezení prvků týkajících se moderního pojetí žánrů u Karla Čapka i Viktora Fischla. Dílo Viktora Fischla bude v závěru práce více zohledněno z dobového hlediska, jelikož jeho díla jsou spjata s prvorepublikovým diskurzem a tvorbou Karla Čapka.
Básnická tvorba Viktora Fischla
ŠTUMPFOVÁ, Barbora
Následující diplomová práce je zaměřena na básnické dílo Viktora Fischla. Diplomová práce se mimo jiné zaměřuje na téma, zda a jakým způsobem se v básních proměňuje pohled lyrického subjektu na prožívanou skutečnost. Dále se práce zabývá formováním samotné poetiky Viktora Fischla v souvislosti s dobovým děním a myšlením. Aby zobrazení básnické tvorby autora bylo úplné, bylo nutné zabývat se nejen sbírkami, které vyšly knižně, ale také dílem dostupným pouze v rukopisech (příp. strojopisech) ve fondu Viktora Fischla v Památníku národního písemnictví v Praze. Diplomová práce metodologicky vychází z pojetí fikčních světů Miroslava Červenky, který ve své knize Fikční světy lyriky mimo jiné popisuje vztah aktuálního světa a fikčního světa v lyrice. O fikci a fikčních světech bylo smýšleno pouze ve spojení s narativním příběhem. Nicméně také v lyrice je nutné uvažovat o fikčních světech a Červenka dokazuje, že vztah reality s fikčním světem je v lyrické básni mnohdy bližší než je tomu v narativu. Z důvodu přehlednosti je v této diplomové práci básnické dílo Viktora Fischla rozděleno na několik částí. Každá z částí se věnuje určitému okruhu básnické tvorby tohoto autora. Sbírky či básnické cykly byly do jednotlivých kapitol přiděleny podle doby, ve které byly dopsány. První interpretační kapitola práce je zaměřena na samotné dílo, nejranější tvorbu Viktora Fischla, tedy dílo z období let 1928-1929. Další kapitola se zabývá tvorbou 30. let. Třetí významný oddíl tvoří exilová poezie z doby pobytu autora ve Velké Británii v období druhé světové války. Další kapitoly se věnují poválečné autorově tvorbě, tvorbě z let 50. a také pozdnímu básnickému dílu Viktora Fischla. Poslední kapitola práce se věnuje drobnějším básním a určitým zlomkům, které nejsou zařazeny do básnických sbírek.
Zmizelý svět Viktora Fischla
MUJGOŠOVÁ, Veronika
Diplomová práce Zmizelý svět Viktora Fischla se věnuje Fishlově prozaické tvorbě se záměrem nalézt tzv. zmizelý svět, o kterém se v několika textech (beletrických i nebeletristických) zmiňoval. První dvě kapitoly této práce se věnují metodologii a definování subjektu, o kterém se bude hovořit, tedy o autorovi a jeho pojetí. Práce vychází v rámci literárních pojmů jako je implikovaný a modelový autor, které je však potřeba pro různá pojetí jednoznačně vymezit a vytvořit tak model vyhovující potřebám této diplomové práce. Po vymezení subjektu a hranic, ve kterých se celá práce bude odehrávat v rámci interpretace, další kapitoly rozpracovávají jednotlivé motivy (jako jsou zvířata, jednotlivé charaktery, holocaust apod.) a témata (mýtus, ženy, sběratelství), kterými jsou tvořena Fischlova díla, přičemž největší pozornost je věnována prostoru ve fikčním světě. Skrze souhrn těchto motivů a dalších témat bude interpretován tzv. zmizelý svět, který dal název této práci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.